krevní skupiny
krevní skupiny
Krevní skupiny obecně
Objev krevních skupin patří mezi významné objevy lékařství počátku 20. století. Pro nás je o to významnější, že je spojen se jménem českého lékaře Jana Janského (1873 - 1921). Jan Janský jako první zjistil, že člověk má jednu ze 4 krevních skupin, a to na základě křížových pokusů s krevními séry. Tento poznatek měl obrovský význam pro transfuze, které postupem času přestaly být smrtelným rizikem pro pacienta.
Podle čeho se vlastně krevní skupiny určují? Na membránách erytrocytů se vyskytují různé antigeny bílkovinné podstaty zvané aglutinogeny (příslušné reakce s těmito antigeny způsobují shlukování - aglutinaci - krve). Nejvýznamnější jsou právě aglutinogen A a aglutinogen B. Podle toho, které z těchto aglutinogenů jsou přítomny, se určuje krevní skupina:
Skupina A - Tvoří se pouze aglutinogen A.
Skupina B - Tvoří se pouze aglutinogen B.
Skupina AB - Tvoří se oba aglutinogeny.
Skupina 0 - Netvoří se žádný aglutinogen.*
* Lépe řečeno - netvoří se aglutinogen (antigen) A nebo B. Nalézt zde však můžeme tzv antigen H, což je vlastně prekurzor pro antigen A i B. V některých textech je proto skupina 0 nazývána skupinou H.
V krevní plazmě jsou naopak obsaženy bílkovinné protilátky zvané aglutininy (anti-A, anti-B). O tom, které typy protilátek jsou v krvi obsaženy, opět rozhoduje krevní skupina člověka.
Skupina A - Tvoří se pouze aglutinin anti-B.
Skupina B - Tvoří se pouze aglutinin anti-A.
Skupina AB - Netvoří se žádný aglutinin.
Skupina 0 - Tvoří se oba aglutininy (tj. anti-A i anti-B).
Pokud při transfúzi dostane pacient s krevní skupinou A sérum od dárce s krevní skupinou B, začnou pacientovy anti-B protilátky shlukovat krev a pacient pravděpodobně zemře. Vzhledem k několika dalším faktorům, neplatí ani známá poučka o krevní skupině 0 jako o univerzálním dárci, či o krevní skupině AB jako o univerzálním příjemci. Při transfúzi se tedy může použít jen krev stejné skupiny, navíc je nutné udělat ještě poslední křížovou zkoušku kompatibility séra a pacientovy krve.
