alexandr veliký
Slavný vojevůdce
Na sever od dávného Řecka se rozkládal dosud nevýznamný stát Makedonie, kde vládl v polovině 4. století př.n.l. král Fillip II. Za jeho vlády se Makedonie stala velmi expansivní a dravou říší, která dokonce ukončila i samostatnost řeských států, když je v roce 338 př.n.l. u Chaironeie Fillipos porazil. Vznikl korintský spolek a Fillipos připravoval společné tažení na Persii. Při přípravách byl však úkladně zavražděn a jeho nástupcem se stal jeho mladý téměř dvacetiletý syn Alexandr Makedonský.
Alexandr byl od mládí velmi pohotový, chytrý, přátelský a hezký. Jeho matka mu od malička vštěpovala, že není synem Fillipose, ale jednoho z Bohů. Podle mýtů mu otec pod podmínkou daroval koně Bucefala. Alexandr ho musel zkrotit. Ke koni se nikdo nemohl ani přiblížit, ale osmiletý Alexandr ho zkrotil pouhým slovem.
Jedním z jeho učitelů byl slavný Aristoteles, měl tedy skvělé základy jak vojenského výcviku tak kvalitního vzdělání. Aristoteles ho učil lásce ke vzdělání a knihám, takže Alexandr vozil i v pozdější době knihy na válečná tažení. Miloval Homérovu Ílias a Xenofontovy spisy Anabasis a O Kyrově vychování. Obdivoval mýty a věřil, že jednou překoná slávu Achiilea či Herakla.
Dobyl Egypt, Persii, a až u řeky Indus ho vojáci, vyčerpaní boji, odmítli následovat. Dostal se až na hranice mezi dnešním Pákistánem a Indií. Pokrokový byl i v názorech na jiné rasy. Většina Makedonců a Řeků se jen těžko smiřovala s tím, že Alexandr podporuje svazky mezi domorodými ženami a jeho vojáky a sám, jako jejich vzor, si bere jako jeho první ženu sogdianskou princeznu.
Alexandr se tedy musel z tažení vrátit. Babylon učinil sídelním městem a roku 323 př.n.l. zemřel, bylo mu teprve dvaatřicet let, podle spartských zákonů by teprve před dvěma lety dosáhl dospělosti, a přesto po sobě zanechal říši, kterou tehdejší svět nepamatoval a ještě dlouho se jí žádná nevyrovnala. Také proto dostal přízvisko Veliký.
